Cizí jazyky. Zaklínadlo, se kterým jako přírodovědně zaměřený člověk s mizerným hudebním sluchem a leností se učit nazpaměť, válčím již od základní školy. A to jsem v průběhu svých školou povinných i nepovinných let absolvovala výuku rovnou tří – nejprve jsem na ZŠ začala ruštinou, která se skokově zvrhla do studia německého jazyka a na střední škole k němčině přibyl jazyk anglický. A já dodnes dávám dohromady anglicko-německé věty. Jen ta ruština se mi tam naštěstí vůbec neplete. Proto jsem docela váhala, zda se pustit do aktivity, která s cizím jazykem hodně souvisí. Ale nevyhýbám se výzvám a také jsem uvítala možnost zdokonalit se sama v cizím jazyce – samozřejmě ve spolupráci se studenty. 

S kolegyní jsme se hned v první vlně Šablon pustily do aktivity CLIL, kterou jsme zaměřily na biologická témata a pokusily jsme se aplikovat anglický jazyk právě do výuky biologie. Osobně se cítím silnější v němčině, tak proč právě anglický jazyk? Na našem gymnáziu máme již několik let vybudovanou 3D laboratoř, která umožňuje projekci výukových materiálů ve 3D zobrazení. Materiály, které ve výuce používáme, jsou zakoupené od indické firmy DesignMate a jsou všechny v angličtině. 

Celý balíček obsahuje zhruba 1200 animací, simulací a interaktivních materiálů, které jsou rozdělené podle věku. Dají se využít pro děti od 5 let po studenty maturitních ročníků. Zahrnuté materiály obsahují animace využitelné v biologii, chemii, fyzice, zeměpisu a matematice, svoje si ale mohou vybrat i učitelé jiných předmětů v podobě průřezových témat. 

Př. Animací věkové skupiny Middle school – obor chemie

Př. Animací věkové skupiny Secondary school – Buněčná biologie a genetika

Nabídla se nám tedy neodolatelná možnost – nemusíme studentům animace ukazovat a v průběhu je komentovat, ale je možné je nechat vstřebávat informace v originální variantě a pouze je na konci shrnout a procvičit. Moje vlastní zkušenost ze studií na VŠ mi ukázala, jak je zde anglický jazyk velmi důležitý – ať už při čerpání informací z nejmodernějších výzkumů (angličtina je jazyk odborného světa), tak při zpracování bakalářské nebo diplomové práce a v neposlední řadě při publikaci vlastních výsledků a závěrů z odborné práce. A 3D projekce mi dokázala, že se nemusím cizího jazyka bát, pokud rozumím odborné stránce. 

Navíc v biologii je odborná terminologie s angličtinou úzce propojena – oba jazyky vychází z latiny. A abych si vyzkoušela i něco jiného, v druhé vlně šablon jsem se pustila do stejné aktivity, ale pod hlavičkou chemie. Do kompletní realizace mi ovšem vpadla pandemie, takže chemické postřehy budou bohužel poněkud nekompletní.  Vzhledem k napojení na 3D projekci je totiž nemožné realizovat tuto aktivitu distančním způsobem. 

V rámci biologie jsme s kolegyní pojaly způsob zařazení výuky pomocí CLIL každá po svém. V první fázi jsme si rozdělily témata, já se zaměřila na obecnou biologii a botaniku, kolegyně zvolila využití této metody při výuce anatomie člověka. 

Využila metodu projekce spojenou s přehledem a výslovností slovíček patřících k příslušným tématům. Velký úspěch zaznamenala v okamžiku, kdy jako minilekci zvolila jednoduché opakování anglických slov z probrané látky. Látku studentům přiblížila s využitím 3D projekce a následně studenti tvořili informační věty v českém jazyce, ale místo odborných výrazů museli využít právě anglická slovíčka. Dle jejích postřehů se všichni nejenom poučili, ale i výborně pobavili. Navíc využila metodu jako soutěž mezi týmy, žáci si vzájemně doplňovali odborný pojem v češtině a hledali chyby v odborném obsahu. Úspěch tohoto postupu byl tak velký, že jej několikrát na žádost studentů zařazovala i v dalších tématech. 

Moje aplikace CLIL do hodin propojila 3D projekci s jednoduchými samostatnými úkoly, které kopírovaly příslušné téma. Minilekce zahrnovaly křížovky, doplňování pojmů do obrázků, přiřazování správných pojmů nebo jejich vysvětlení a další. Právě práce s obrázky ukázala studentům podobnost odborného a anglického pojmosloví v biologii. S postupným přibýváním minilekcí se studenti po prvním zděšení z využití angličtiny zklidňovali, a dokonce se někteří začali na následující hodiny s CLIL těšit. Některé úkoly pro ně byly snadné – například k nejrychleji zpracovaným patřilo přiřazování pojmů do obrázku nebo popis notoricky známých obrázků, kde se využívá odborný biologický jazyk odvozený z latiny (buňka). 

Př. Minilekce na téma Buňka (doplnění pojmů do obrázku)

V jiných studenti bojovali s cizím jazykem – například křížovka s anglickým popisem. Tuto variantu jsem vyhodnotila jako velmi náročnou, studenti nedokázali některé pojmy doplnit ani po opakovaném prohlédnutí 3D animace, či ve spolupráci s internetem. Mnohem schůdněji se v tomto případě jeví varianta českého popisu pojmu a doplnění anglické odpovědi do křížovky, kterou jsem následně využívala častěji.

Obrovské rozdíly byly také patrné mezi samotnými studenty. A překvapivě nejenom v rámci věkového rozdělení, ale i mezi třídami jednoho ročníku. Studenti víceletého gymnázia zvládali připravenou minilekci snadněji a méně se angličtiny báli než studenti ve čtyřletém studiu. Rozdíl byl nejmarkantnější u nejvyšších ročníků – některé lekce jsem zařadila do volitelného semináře pro zájemce o biologii. Zde se osvědčila varianta skupinové práce, kdy jsem skupiny míchala záměrně z odlišných tříd ročníku a tím jsem současně využila možnost vzájemného učení studentů. 

Při prvních minilekcích jsme se studenty v průběhu nebo na konci každé projekce provedli společné shrnutí získaných poznatků a teprve poté se pouštěli do samostatného zpracování drobných úkolů. Podle zvoleného tématu bylo shrnutí kratší nebo delší (či spíše více či méně podrobné), protože témata jsou pro studenty různě náročná po odborné stránce i bez angličtiny. Postupně jsem studentům dávala více prostoru, omezovala jsem české komentáře animací a nápovědy k samostatným úkolům jsem redukovala na minimum. 

Zjistila jsem, že pokud studentům dám zadání závěrečné práce na začátku hodiny, často ji zpracují již během samotné projekce a celkem dobře se v tématu orientují. Jen díky tomuto systému se mi podařilo alespoň pár minilekcí dostat do požadovaného časového rozsahu. Čas byl jedním z problémů, se kterým jsem bojovala. Některé z lekcí dokonce zabraly celou hodinu, nebo si samostatnou část studenti dodělávali mimo výuku. Obecně jsem jako jednodušší a pro studenty schůdnější variantu vypozorovala zařazení minilekce jako opakování probrané látky než jako úvod k novému tématu. 

Co tedy metoda CLIL z mého pohledu může přinést? Pro mnohé studenty určitě znamená alespoň malé odbourání obav z cizího jazyka. Díky 3D animacím si propojují odborné informace s vizuálními podněty, a to jim umožňuje snadnější porozumění tématům i v cizím jazyce. Biologie je pro tuto výuku naprosto ideální, protože podobnost Aj s odbornou biologickou terminologií je obrovská. Také jsme si společně vyzkoušeli, že je jednoduché pochopit odborný text v okamžiku, kdy rozumějí danému tématu. Snad si z těchto hodin odnesou alespoň naději, že budou schopni pracovat s cizojazyčnými materiály i bez dokonalé znalosti cizího jazyka. A to využijí již před nástupem na VŠ, protože spousta výukových materiálů, obrázků nebo videí je dnes na internetu dostupná právě v angličtině. 

A jak vnímám tuto metodu já? Z mého pohledu se do hodin podařilo dostat opět něco trochu jiného, co hodiny pozmění a studenty nabudí. Určitě i nadále budu využívat 3D animace a budu omezovat české komentáře, které k nim prozatím dodávám. Díky CLIL jsem zjistila, že tímto přístupem studentům určitě neublížím. Bez cizího jazyka se dnes většina lidí neobejde, tak proč je nepodpořit i v předmětech bez přímé souvislosti? 

Př. Minilekce s tématem chemie – Prvky

Autorka: Kateřina Ledvinová