Březen 2020 jednoznačně přes noc převrátil tradiční výukové přístupy českého školství. Distanční výuka – to je heslo, které mnoho učitelů budí v noci politých studeným potem. Každá škola nastalou situaci řeší po svém a vzhledem k odlišnostem vzdělávacích procesů (nejenom z pohledu věkového rozložení žáků, specifik předmětů a dalších) prostě přístupy odlišné být musí. 

Jako škola jsme uživatelé a předplatitelé balíčku MS Office 365, ke kterému patří mnoho přidružených aplikací. Novou součástí balíčku je i platforma Microsoft Teams, primárně určena pro online spolupráci. A nejenom pro školy, jejich pedagogy a žáky je tato aplikace moderní novinkou. Vzhledem ke skokovému nárůstu uživatelů mají plné ruce práce i samotní vývojáři a správci systémů. Z tohoto důvodu nebude můj příspěvek pouze pozitivní, ale ukáže i úskalí, se kterými jsem se v průběhu dvouměsíčního aktivního užívání této aplikace setkala. Pokusím se shrnout své poznatky s prací v aplikaci MS Teams a třeba někomu pomoci vybrat mezi mnoha dostupnými aplikacemi.

Aplikace MS Teams umožňuje propojení všech uživatelů s účtem MS Outlook příslušné organizace. Možnost utváření rozmanitých týmů, připojení v podstatě neomezeného počtu uživatelů a mnoho připojených aplikací mě nejprve vyděsila (je toho moc, je to hrozně složité, a především úplně nové!!!). Poté následovala fáze zaujetí (no, jinou možnost, než učit na dálku stejně nemám, tak se s něčím naučit musím) a s postupem času jsme se i celkem spřátelily. A jak to s přáteli bývá – nikdy nejsou dokonalí a častokrát jim musíte odpustit mnoho chyb a nedokonalostí. A tak se mi otevřel přátelsky nepřátelský digitální svět naplněný kompromisy a ústupky (bohužel hlavně z mé strany). 

Jak tedy lze tuto aplikaci využít v případě distančního způsobu výuky?

Pokusím se vám přiblížit začátek práce s aplikací a jednu z možností využití, která je momentálně určitě nejpotřebnější – videokonference. A to nejenom pozitivní přínos v době nemožnosti prezenční výuky, ale i její problémy, se kterými jsem se setkala při online výuce svých předmětů biologie a chemie. 

Samotná aplikace způsobuje uživatelům problémy v případě použití online varianty. Časté výpadky signálu, sekání zvuku a pomalý přenos lze jednoduše vylepšit instalací aplikace do počítače, mobilu nebo tabletu. Zpětnou vazbou od studentů jsem si ověřila, že při online využití je problém se zobrazováním materiálů, které je možné do aplikace vkládat, a právě instalace aplikace tyto problémy sníží (ale bohužel neeliminuje úplně).

Základním krokem je založení týmu. Ten můžete definovat pro jakoukoliv skupinu žáků – lze jim např. přes interní systém Bakaláři zaslat odkaz na tým a počkat, až se žáci přihlásí (tento systém jsem využila a doporučuji, máte přehled o přihlášených žácích a víte, kdo z nich zprávy sleduje, a navíc intenzivně rozvíjíte čtenářskou gramotnost žáků…). Nebo založíte tým, kam rovnou vložíte žáky a jim přijde upozornění na mail a tým se jim automaticky ukáže v aplikaci. Toto je vhodné pro menší děti, které mi více s přihlášením přes odkaz bojovaly. Ale pokud máte několik tříd s 30 žáky, určitě vás čeká dost práce. Nebo přesvědčte správce, ať rozdělí žáky do tříd a vytvoří skupiny. Šikovný správce to zvládne a vy jen vložíte určitou skupinu (s definovaným názvem nebo zkratkou) do týmu. 

Správa týmu je základní krok pro nastavení pravidel ve skupině. Kromě členů příslušné skupiny (např. třídy) vám umožní do týmu pozvat i externí osoby (samozřejmě se školním e-mailem, tedy žáky jiné třídy nebo kolegy). To se hodí v okamžiku, kdy máte 2 menší skupiny žáků (např. maturitní seminář) a ti příliš o online výuku nestojí. Já osobně nikdy nenadiktovala online účast jako povinnou – děti nemusí mít přístup k technice, dostatečnému internetovému připojení nebo prostě mají jiné důvody. A tak jsem výuku vedla pro 10 – 12 zájemců, kteří byli namíchaní ze dvou výukových skupin, z nichž jednu ani neučím. 

Jako zajímavou možnost vidím rozdělení členů týmu do skupin pomocí přiřazení značky. To lze využít pro odesílání zpráv pouze pro vybranou skupinu žáků (např. výběr maturantů, nadaní žáci a jiné). Značky lze s trochou komplikací použít i při vytvoření více typů zadání a rozdělit práci mezi studenty. O tom se ale podrobněji zmíním v následujícím článku o ostatních možnostech použití platformy. 

Jedním ze základních možností využití aplikace je videokonference. V době dvouměsíčního uzavření kadeřnictví je to opravdu varianta k nezaplacení, namítnete okamžitě. Ale ne vždy je nutné zobrazovat přes displej pouze sebe. A to vidím jako obrovské plus. Ale postupně. V aplikaci je možné naplánovat videohovor na určitý čas a libovolný termín. Pokud si v nastavení nevypnete zasílání upozornění, automaticky vám přijde před začátkem připomínka termínu (a samozřejmě i dětem). Zvláštní je, že při plánování hovoru musíte vstoupit přes ikonu Sejít se hned v kanálu Obecné → Příspěvky. Zde zvolíte ikonku kamery pro videohovor (nelekněte se a neprchejte, zřejmě se hned uvidíte přes kameru…) a následně odkaz Naplánovat schůzku. A pak už pouze vyplníte tabulku a máte naplánováno. V kalendáři následně vidíte schůzku vy i žáci, pro které je určena. Já upřednostňuji naplánované schůzky, kdy ovšem schůzku může zahájit kterýkoliv člen týmu. A tak jsem do studentských hovorů vstupovala i šestá v pořadí. Někteří kolegové to řeší tak, že hovor neplánují v Teams, ale v domluvenou hodinu jej prostě pouze spustí.

A nyní konečně ta pozitiva videokonferenčních hovorů. Nebo spíše hlavně, ale nejenom pozitiva. Propojení většího počtu účastníků s sebou nese mnoho úskalí. Především je to rušení v podobě nastavení mikrofonů – každé posunutí židle, položení hrnku i zašustění papíru vede ke nesrozumitelnosti mluvčího. Dá se ovšem vyřešit velice jednoduše – vypnutím mikrofonu účastníka. Pak ale nepočítejte s diskuzí. Zapnutí a následná srozumitelná odpověď vyžaduje 10 – 30 vteřin odezvy. I absolutní klid na straně posluchačů s příliš citlivým mikrofonem vede k rušení, kterým je návrat ozvěny vašeho výkladu. Ignorovat vlastní ozvěnu a plně se soustředit je výkon hodný… Asi ani nevím koho. Já to prostě nedokážu. A další bonus, žáci rychle přijdou na to, že mohou komukoliv vypnout mikrofon. I učiteli. A nastává zábava. Aplikace vás upozorní, že jste byli ztlumeni, ale často to přehlédnete. Mně se osvědčila metoda: zkuste si mě vypnout, a pak pokračujeme. Nechám žákům chvíli na zkoušku a od té doby mám klid. Zabránit tomuto jevu se dá při plánování schůzky → Možnosti schůzky, ale protože vás toto nastavení odkáže na online verzi aplikace, je zbytečně zdlouhavé. A stejně to žáky brzy přestane bavit. Alespoň většinu, a pokud ne, překvapivě zabrala hrozba ukončením výuky. Vypadá to, že se jim po té škole snad i stýská!

Sdílení plochy

V rámci videohovoru je ovšem možné účastníkům sdílet vlastní plochy, které účastníci vidí na svých displejích. Sdílet lze prezentace (já používám nejenom PowerPointové záležitosti, ale i prezentace online na Google Disk), textové soubory, pdf, obrázky i videa a další. V některých případech je třeba trochu improvizovat. Například se mi nepodařilo nasdílet okno aplikace ChemSketch, pravděpodobně je tato aplikace příliš datově náročná. Takže rychlé řešení – zkopírovat vzorec do textového editoru a sdílet ten. Trochu krkolomnější varianta, a navíc náročnější na přípravu, ale funguje to. Sdílení materiálů je perfektní metoda využitelná pro výklad. 

Prezentování plochy můžete navíc nastavit – povolit nebo zakázat i dalším osobám. Je tedy možné, aby žáci svým spolužákům sdíleli svou práci a prezentovali své referáty a samostatné úkoly. Nebo si od vás jako vyučujícího nechali zkontrolovat výpočet, odpovědi na otázky a jiné. Toto lze opět nastavit kliknutím na Možnosti schůzky při plánování výuky. 

Při jedné hodině začal jeden z žáků můj výklad nečekaně nahrávat. Nahrávku je možné vložit následně do aplikace (Stream). Aplikace vás na začátku nahrávání upozorní – takže je možné žákům tento krok v případě nesouhlasu zakázat. Přínosem je, že se takto k výkladu dostanou i žáci, kteří se výuky nemohou v době schůzky osobně zúčastnit. 

Tabule

Bílá tabule, která je v nabídce sdílení se zdá být na první pohled úžasným nápadem. A samozřejmě následuje ALE. Po zapnutí tabule začíná její konfigurace (i s bezproblémovým připojením počítejte s několika desítkami vteřin). Poté se otevře bílá plocha, na kterou lze psát v případě PC pouze myší. Pro mě, jako pro leváka, který ovládá PC myš pravou rukou, je to hotové peklo. A navíc, všichni účastníci mají možnost na tuto plochu psát. Někdy funguje nechat dětem pár okamžiků na zkoušku, tabuli smazat a použít v klidu. Ale u některých skupin je to prostě beznadějné. Tabule navíc v pravidelných intervalech kolabuje a znovuotevření začíná novou konfigurací. I když si překvapivě v paměti uchová všechen zápis. I po týdnu na tabuli zůstává poslední zápis naštěstí pouze daného týmu. Nebudu zde ovšem popisovat, co vše jsem na tabuli těžkých puberťáků po týdnu objevila. Jak je možné, že jim to malování jde a mně ne!!! Můžete studentům práci s tabulí v Možnostech schůzky zakázat nebo lze tuto aktivitu elegantně obejít. Obyčejný program Malování spuštěný na vlastní ploše a následně sdílený, vám umožní klidnou práci k výkladu. Jen do něj studenti nemohou zasahovat, stejně jako v případě zákazu v platformě Teams. Otázka je, zda je to pro vás takto přínosné, či není. 

V případě, že výuku vedete maximálně pro 15 dětí, se nabízí mnoho perfektních variant využití videokonferenčních hovorů. Lze zadávat krátkou samostatnou práci a společně ji vyhodnotit, lze pokládat jmenovitě otázky a čekat na odpovědi, společně vypracovávat zadání v pracovních sešitech nebo vlastní procvičovací zadání. Ohledy je nutné brát na žáky, kteří nemají mikrofony – ve třídě se vždy nějací najdou. Ke komunikaci je pak možné využít připojený Chat, který je samozřejmě pomalejší, ale také je to možnost, a opravdu zapojíte všechny. Dokonce jsem online zkoušela – zadávala jsem názvy a vzorce uhlovodíků a hodnotila jsem nejenom správnost, ale i rychlost odpovědí (hledám v hlavě x hledám v sešitě). Při větším počtu žáků se však možnosti dost smršťují, zapojit všechny je náročnější a část se nevyjádří nikdy. Navíc v okamžiku, kdy zapnete sdílení plochy, ztratíte přehled o připojených účastnících. Takže pouze pátráte v paměti nebo můžete využít druhý přístroj a být připojený 2x (jednou prezentujete, na druhém zařízení sledujete účastníky). Dle kolegů tím ale dochází k rušení zvuku. Bohužel tuto variantu nemohu ze svého pohledu posoudit, nemám možnost ji osobně vyzkoušet. 

Videokonference ovšem není jedinou možností využití aplikace Teams. Pro týmy je možné zadávat do aplikace úkoly, odevzdané je kontrolovat a vracet zpět s hodnocením, umožňovat jim tvorbu zápisků, vytvářet a vyhodnocovat testy nebo spolupracovat na společném projektu. O tom ale podrobněji příště.

Autorka: Kateřina Ledvinová