Metodu CLIL, nebo-li integrovanou výuku cizího jazyka a jiného předmětu, už asi není nutno blíže představovat, neboť se stává na mnoha školách běžnou součástí výuky. Nejinak tomu je na naší škole, kdy jsme metodu začali uplatňovat před třemi lety v rámci Šablon. Celkem se do projektové aktivity zapojilo 7 učitelů nejazykových předmětů (fyzika, matematika (2), zeměpis, chemie, biologie, hudební výchova) a dva lektoři německého a anglického jazyka.
Implementace CLILu do výuky se většinou setkává s počáteční nedůvěrou. Pedagogové si často kladou otázky typu: Budou moje jazykové znalosti stačit? Mám na to? Troufnu si předstoupit před třídu a promluvit cizím jazykem? Budou nové postupy dostatečně přínosné pro výuku mého předmětu? Jak to přijmou žáci, případně rodiče?
Na našem gymnáziu se do projektu zapojili vyučující, kteří získali své jazykové znalosti v zahraničí během studia, případně letní brigády, nebo samostudiem, většina z nich ale dlouhodobě navštěvuje jazykové kurzy pořádané Krajským vzdělávacím centrem se sídlem v naší škole. Učitelem v CLILu se v ideálním případě může stát pedagog s aprobací jazyka a jiného předmětu nebo učitel s jazykovou úrovní minimálně B1+.
V rámci Šablon je vyučujícím poskytována odborná pomoc s jazykovou přípravou. Během jednoho školního roku absolvují individuální výuku s lektorem, který jim pomáhá např. se sestavením jazykového slovníku, s upevněním výslovnosti, s přípravou jednotlivých aktivit, s instrukcemi v cizím jazyce, s organizací výuky či časovým rozvržením. Díky tomu pedagogové dostanou větší sebejistotu ve své jazykové vybavenosti. V dalším školním roce připraví vlastní jazykové aktivity ve svém předmětu, které zařadí do výuky.
Základní metodologie
Existují tři základní metodologie, které zároveň ukazují různou úroveň zapojení cizího jazyka:
- Vzdělávací obsah cizího jazyka je zaměřen na slovní zásobu tematicky spojenou s nejazykovým předmětem. Osvojování učiva a formulování úkolů nejazykového předmětu je vedeno v češtině. Pokyny na hodině jsou střídavě v českém a cizím jazyce.
- Osvojování učiva a formulování úkolů nejazykového předmětu je vedeno v českém jazyce, informace hledají žáci v cizojazyčném textu, odpovědi žáci formulují česky. Pokyny na hodině jsou v cizím jazyce. Gramatické jevy, slovní obraty, jazykové styly a textové útvary cizího jazyka učitel vysvětluje česky.
- Osvojování učiva a formulování úkolů nejazykového předmětu je vedeno v cizím jazyce, žáci odpovídají v českém i v cizím jazyce, materiály mohou vyhledávat v obou jazycích. Gramatické jevy cizího jazyka vysvětluje učitel česky i v cizím jazyce, se slovními obraty, jazykovými styly a textovými útvary seznamuje žáky v cizím jazyce, případně objasní v mateřštině.
Není tedy nutné vést celou hodinu cizojazyčně, v takovém případě jde o tzv. HARD CLIL. Což znamená, že předmět nebo učební plán předmětu je vyučován v cizím jazyce. Hlavním smyslem je ale obsahový cíl, nikoli jazyk, zatímco v takzvané měkké formě (SOFT) CLIL je obsah předmětu podřízen.
Několik aplikovaných metod z praxe
Zařazení pouze instrukcí do nejazykového předmětu, krátké herní aktivity (např. v biologii koloběh vody). Jednotlivé fáze koloběhu vody jsou zpracovány graficky na papírech rozvěšených po třídě, žáci pomocí running dictation (běžecký diktát) ve dvojicích nebo ve skupinách, kdy je jeden zapisovatel, ostatní mu přináší informace, musí dát celý koloběh dohromady.
Tzv. language showers (jazykové sprchy), což jsou jazykové vstupy. Jednotlivé denní aktivity týkající se běžných témat v angličtině, v hodinách zeměpisu – popis aktuálního počasí, práce s kalendářem.
Kooperativní učení – práce s textem, např. v hodinách chemie (charakteristika, výskyt, využití, vlastností určité skupiny chemických prvků jsou zahrnuty v textu, ve skupině si žáci jednotlivé okruhy rozdělí a odcházejí do jiné skupiny, kam předají získané informace členům další skupiny).
Velmi efektivní a často využívána je práce ve dvojicích nebo skupinách.
Příklad práce ve dvojicích – information gaps (výměna chybějících informací), jeden žák z dvojice má k dispozici obrázek bakterie s popisky v cizím jazyce, jeho úkolem je popsat obrázek druhému žákovi tak, aby ho co nejlépe překreslil, případně doplnil chybějící informace. Podobná aktivita z hodiny hudební výchovy – žáci mají tabulku s údaji o skladateli (jméno, národnost, název díla, forma, styl), některé údaje chybí, žáci tvoří otázky v cizím jazyce, aby si doplnili chybějící informace.
Využití mind maps (myšlenkové mapy), uplatnění prakticky ve všech předmětech, např. v hudební výchově – na téma hudební nástroje.
Aktivita sorting (třídění informací), např. v biologii 3 sloupce – tepny, žíly, vlásečnice. Roztříhané věty obsahující jejich charakteristiku, žáci je musí správně přiřadit.
Odd one out (nehodící se vyřaď) – v matematice např. logické výroky.
Snake (had) princip domina, žáci přikládají kartičky obsahující dvě informace za sebe tak, aby na sebe logicky navazovaly. Např. v hodině zeměpisu: Amazonie – název tropického pralesa v jižní Americe / Brazílie – země, kde se nachází deštný prales/rovníkové podnebí.
Role play (zaujmi roli), např. v hudební výchově – žáci tvořením otázek hádají skladatele.
Při práci s textem se nabízí mnoho různorodých aktivit (spojování definic s charakteristikou, doplňování slov do textu, vyhledávání slovní zásoby ve slovníku, anagramy, přeházené věty v textu, doplňování nadpisů k odstavcům apod.
Závěr
Nejvíce náročné je pro pedagoga rozvržení časové dotace jednotlivých aktivit. Vyplývá to v počátcích v neodhadnutí patřičné jazykové úrovně žáků, či náročnosti jednotlivých aktivit. Od toho je tu právě pomoc lektora ideálně vyučujícího stejné třídy, který by měl v takovém případě svému kolegovi správně poradit.
Ohlasy z řad pedagogů jsou převážně kladné, děti baví vše, co je nové, co je pro ně motivující, mohou si navzájem pomáhat. CLIL vede k opravdové komunikaci, žáci si rozvíjejí různé učební strategie a učitelé si zvyšují svojí jazykovou úroveň, zakládají databáze s výukovými materiály v cizím jazyce, mají větší chuť zapojit se mezinárodních projektů.
Autorka: Zuzana Šteklová