Často se při výuce „čtení s porozuměním“ setkávám s negativní reakcí studentů. Pro některé je čtení pouze ztrátou času nebo za trest. Při hodině se nesoustředí, nejsou aktivní a utíkají myšlenkami jinam. Proto jsem se rozhodla vyzkoušet několik nových aktivit, abych se pokusila zaktivizovat všechny.

Čtení s porozuměním patří k důležitým součástem výuky cizího jazyka. Žáci se při něm seznamují se syntaxí cizího jazyka, ustálenými slovními spojeními a probíranou slovní zásobou, na které je zaměřena daná lekce učebnice. Tradiční způsob, kdy si třída přečte text a odpovídá na otázky, nebo doplňuje do textu chybějící části či rozhoduje zda jsou tvrzení pravdivá či nepravdivá, se ale netěší velké popularitě.

První aktivitou, kterou jsem vyzkoušela, je tvoření vlastních otázek a umisťování je do prostoru. Rozhodla jsem se tuto aktivitu zařadit proto, že jsem viděla, že žáci, kteří se vrátili z distanční výuky, měli problém sedět několik hodin v lavici. Zadání bylo následující: žáci dostali za úkol přečíst si dva texty z anglického časopisu Gate. Po přečtení článku dostali nalepovací papírek, na který napsali otázku, jejíž odpověď se nacházela přímo v textu. Záleželo na žácích samotných, zda si zvolili otevřenou otázku, nebo přidali i nabídku možností. Několik žáků zvolilo možnost napsat do otázky „co si myslíš o…“ „jak na tebe působilo…“. Následně papírek umístili na nějaké místo v učebně – na tabuli, zeď, dveře, okno, parapet. Na papírek se také podepsali.

Poté se posadili zpět na své místo a do sešitu nebo na papír si napsali jména ostatních spolužáků. Dále museli časopis odložit a vyrazit na exkurzi po učebně. Hledali jednotlivé papírky (což mělo velký úspěch, jelikož někteří umístili papírek na na první pohled neviditelná místa) a do sešitu si zapisovali odpovědi. Neměli možnost se vracet zpět k časopisu, a tak při celé aktivitě zároveň cvičili paměť.

Poté, co všichni obešli učebnu, jsme společně zkontrolovali výsledky. Správnost odpovědí potvrzoval autor otázky.

Myslím si, že při výuce čtení hraje důležitou roli hraje výběr četby. Články v učebnici mají tu výhodu, že se věnují probírané gramatice a slovní zásobě, ale častokrát se tématem úplně netrefí. Hlavně v případě, že používáme starší učebnice a např. u tématu věda a technika je článek o psaní SMS, když dnešní studenti tuto službu využívají minimálně. Proto jsem pro výše popsanou aktivitu zvolila časopis Gate, který je uzpůsoben jazykové kategorii našich žáků a přináší články na témata, která jsou v očích studentů „in“. Při dalším opakování této aktivity plánuji aby si studenti mohli sami zvolit článek (rozhodne většina) nebo „lov na slovíčka“, kdy na papírek napíšou větu a vynechají nějaké slovo. V tomto případě bych je ale nechala pracovat s časopisem i při chození po učebně.

Velmi oblíbenou aktivitou, kterou rovněž přináší časopis Gate, je křížovka, jejíž odpovědi se hledají v různých článcích. Mínusy u této aktivity jsou ale 1) musím křížovku všem okopírovat a 2) nelze za jednu vyučovací hodinu přečíst všechny články. V časopise je doporučeno pracovat ve skupině, ale z různých důvodů se to vždy nehodí.

Druhou aktivitu, kterou jsem vyzkoušela v jiném ročníku, jsem pojmenovala doplň a pošli dál. Na začátku hodiny jsem opět vybrala studentům článek z časopisu Gate a rozdala připravený pracovní list. (viz obrázek č. 1). Žáci dostali čas na přečtení textu a poté každý začal tvořit vlastní otázku. Jak lze vidět na obrázku, žáci si zároveň procvičují správné tvoření otázek. Je na učiteli v jakých časech či gramatických strukturách mají žáci odpovídat.

Otázky se musely týkat přečteného textu, jinak měli ale žáci volnou ruku. Zajímavé bylo, že u některých otázek měli téměř všichni stejný nápad. Po napsání první otázky se pracovní list posune k dalšímu spolužákovi, který na otázku odpoví a následně vymyslí další otázku. Takto se postupuje až do chvíle, kdy jsou zodpovězeny všechny otázky, poté se bodují správné odpovědi. Je zároveň možnost opravovat chyby ostatních v předchozích odpovědích, pokud si jich někdo všimne.

U této aktivity je třeba pohlídat, aby se vždy poslal pracovní list dál. V mé třídě se stalo, že se nakupilo více listů u jednoho žáka a někteří pak neměli kam psát. Jinak ale aktivita proběhla v pořádku.

Třetí aktivita se hraje s kostkou z Člověče nezlob se. Hraje se ve skupince 4 žáků podle následujících pravidel. Žáci si nejprve přečtou text a poté hází. Podle čísla plní úkoly (viz obrázek č. 2). Za správný úkol si počítají jeden bod. Vyhrává ten, kdo má po určitém časovém limitu nejvíce bodů. Poznámka: je třeba vybrat článek, který obsahuje obrázky.

Při této aktivitě se pracuje hlavně s jednotlivými částmi textu než s celkem, hodí se proto např. na procvičení slovní zásoby nebo gramatiky, když si vybereme vhodný text. Hlavně u mladších žáků, kteří jsou hravější, má aktivita dobré výsledky. Zároveň tím, že odpověď jednoho kontrolují zbylí tři, dochází k dnes propagovanému hodnocení mezi žáky navzájem.

Závěrem musím říci, že při všech popsaných aktivitách pracovali žáci s nadšením a úsměvem, byli aktivní. Bavilo je hledání/dopisování/házení, protože při tom byli v interakci s ostatními a nemuseli jen znuděně sedět v lavicích a koukat do textu. Role učitele při těchto aktivitách je monitorovat, jak si jednotliví studenti vedou, případně je navést ke správnému řešení, ale hlavní díl práce je na žácích samotných.

Autorka: Monika Fenclová