To nejdůležitější, co každý uživatel ve svém počítači má, není jeho rychlý disk nebo poslední model grafické karty, ale jeho data. Počítač si při troše námahy pořídím znovu, ale svá data už nikoliv.
Pokud parafrázuji slova známého myslitele a sociálního inženýra všech dob, tak v informatice platí: „Zálohovat, zálohovat, zálohovat“. Ne nadarmo se říká, že zálohují ti, kteří o svá data už přišli. Pokusím se tedy ukázat, jak se co nejjednodušeji a hlavně co nejrychleji dostanu po případné havárii nebo ztrátě počítače znovu do formy.
Při vytváření systému zálohování dat svého počítače nesmím zapomenout na správné umístění zálohy – rozhodně musí být záloha uložena na jiném médiu a samozřejmě je důležité toto médium ukládat odděleně od zálohovaného počítače. Předejdu tak možnému zklamání z nemožnosti obnovit svůj kompletní stav počítače v případě krádeže, požáru nebo živelné katastrofy, kdy většinou dojde ke ztrátě nejenom počítače, ale i záložních médií. Ze stejného důvodu také nevyhoví záloha na další pevný disk, který si za tímto účelem namontuji do svého počítače – uchrání mě před hardwarovou chybou pevného disku, ale nikoli před výše zmíněnými katastrofami.
Správná záloha musí tedy být umístěna buď na externím disku, který umisťuji na místo vzdálené od počítače, nebo na nějakém síťovém úložišti. Volba, kam budu zálohovat, se odvíjí od technických možností. Pokud mám k dispozici síťové úložiště, a hlavně pokud tento způsob podporuje můj operační systém, tak je tato varianta nejsnadnější cestou. Pokud nemám možnost ukládat na síť, tak se nabízí použití externího pevného disku, který obzvlášť ve variantě 2,5″ nabízí jednoduchou manipulaci, a i v neposlední řadě levnou variantu. Pokud navíc splním i požadavek uložení takovéhoto záložního média na místo mimo hlavní počítač nebo notebook, tak jsem udělal maximum možného.
Stejně důležité je i rozhodnutí, kdy se bude záloha vytvářet. Musím si rozmyslet, zda budu tento způsob záloh používat jako jediný (například bez nějakého častějšího zálohování pouze uživatelských dat), a také jak intenzivně na svém počítači pracuji. Jinou metodu bych doporučoval uživateli, který pracuje na počítači jednou nebo dvakrát do týdne, a jinou uživateli, který pracuje každý den, má denně několik nových dokumentů a zároveň vede účetnictví několika firmám. U prvního bych volil zálohu jednou za týden, u druhého uživatele jednou za den na konci pracovního dne.
Pokud nemám počítačové zkušenosti, tak nejlepší metodou je se spolehnout na nástroje, které jsou dodávány společně s operačním systémem.
Windows
V nejrozšířenějším desktopovém operačním systému (alespoň na evropském kontinentu) je k dispozici nástroj Zálohování a obnovení. Nejdůležitější volbou je prvotní nastavení metody zálohování a času. Budu předpokládat, že mi bude stačit zálohovat jednou za týden v pátek odpoledne ve 14 hodin. Budu také předpokládat, že počítač bude zapnutý a budu mít připojený externí disk, který budu používat jen pro zálohy dat a po zálohování ho vždy uklidím do trezoru (alespoň v jiné místnosti).
Zálohování pomocí nástroje zálohování ve Windows 7: http://youtu.be/Y0i2waCPAao
Při prvním spuštění nástroje Zálohování a obnovení si nastavím cestu pro umístění záloh, čas a opakování záloh (pátek, 14 hodin) a nechám na operačním systému rozhodnutí, jakou metodu má použít (bitová kopie systému a uživatelská data).
Při prvním spuštění nástroje Zálohování a obnovení si operační systém vytvoří prvotní zálohu bez ohledu na časový plán. Další zálohy bude potom tvořit už podle časového plánu, který jsem si nastavil.
GNU/Linux
V GNU/Linuxu je pro zálohování nejjednodušší metodou použití programu rsync. Tento program má bohatou nápovědu dostupnou buď přes příkaz man rsync, nebo pomocí příkazu rsync -h.
Jednoduchý scénář zálohování dat všech uživatelských dat v systému by mohl vypadat takto:
- předpokládám externí disk naformátovaný souborovým systémem, který podporuje Linuxová uživatelská práva a je připojený do adresáře /media/extdisk
- vytvořím si na externím disku stejnou adresářovou strukturu, kterou budu zálohovat
- záloha pomocí rsync celého adresáře /home na externí disk /media/extdisk, potom proběhne pomocí příkazu rsync -o -p -g -r /home/ /media/extdisk/home
- pokud chci tento postup automatizovat, stačí tento příkaz naplánovat jako úlohu cronu
- případná obnova dat by probíhala opět pomocí programu rsync, musím jen prohodit zdroj a cíl
- rsync -o -p -g -r /media/extdisk/home /home/
Mac OS
V operačním systému OS X, který je v současnosti aktuální verzí na platformě počítačů Apple, je k zálohování určena utilita Time Machine. V tomto programu musím nastavit pouze cíl zálohování a vlastní zálohování celého počítače mohu s klidem zcela svěřit programu Time Machine. Po prvním nastavení si Time Machine vytvoří prvotní zálohu bez ohledu na časový plán záloh.
Další zálohy si program v pravidelných intervalech vytváří sám. Pokud nemá po dobu deseti dnů k dispozici cílové umístění pro zálohování (například externí disk), tak uživatele program Time Machine upozorní na uplynulou dobu od poslední zálohy.
Clonezilla Live (Windows, GNU/Linux, Mac OS)
Další možnou variantou je použití nějakého univerzálního nástroje, který je funkční (a hlavně se chová stejně) ve všech používaných operačních systémech. Tímto nástrojem je například distribuce Clonezilla Live, která je speciálně přizpůsobena k práci s daty na pevných discích.
Clonezilla vyžaduje úplné vypnutí operačního systému a nabootování z připraveného CD, USB Flash disku nebo externího disku. Clonezilla pomocí menu nabízí uživateli funkce zálohování (režim disc-to-image) nebo klonování (disc-to-disc) a také funkci obnovení. Bohatý výběr je v možnosti ukládání image – mohu použít lokálně připojený disk nebo síťové úložiště pomocí standardních protokolů (ssh, smb, ftp).
- Zálohování Windows 7 pomocí Clonezilla Live: http://youtu.be/eiD7WssDKR0
- Zálohování GNU/Linux CentOS pomocí Clonezilla Live: http://youtu.be/lpmKFuQ7iuA
Závěr
Ať si vyberu jakoukoliv metodu pro zálohování svých dat, tak je důležité se s vybraným způsobem dokonale seznámit – nejlépe několikrát vyzkoušet na cvičné instalaci vybraného operačního systému zálohu a kompletní obnovení systému. K tomuto účelu se výborně hodí možnost spuštění hostovaného operačního systému pomocí virtualizačního nástroje (například VirtualBox, Xen, KVM, VMware).
Autor: František Midloch