DUM – zkratka, která se stala noční můrou mnohého učitele. A určitě nebudu daleko od pravdy, když si toto tvrzení dovolím vztáhnout kromě biologie i na další předměty.

Pro část pedagogů znamenaly „šablony“ pouze zbytečný čas z nutnosti prosezený u počítače, ale doufám, že alespoň někteří se i trochu pobavili. Stálo to za to? Kolikrát jsme si položili takovou (nebo velmi podobnou) otázku. Já si za sebe a celou naši školní biologickou sekci troufnu odpovědět, že v našem případě jednoznačně ano. Díky šablonám byla naše laboratoř obohacena o nové mikroskopy (a to jsme si je dokonce mohli i vybrat!). Sice jsme museli ustoupit od dalších plánů o obnově laboratoře, nákupu dataprojektoru, USB objektivu a dalších drobností, ale i tak stále na svém prohlášení trvám. Já vůbec nechápu, proč ostatní zapojení pedagogové požadují něco i pro své předměty, když biologie je přece téměř nejlepší (na stejné úrovni ovšem stojí i druhý můj miláček a to je chemie).

Jen si tak pokládám otázku, co bude s tou spoustou úžasných nápadů, které během naší práce spatřily světlo světa? Předpokládám, že každého z nás napadlo něco dokonalého, co bude i nadále využívat a je škoda, že tyto nápady většinou zůstanou uvězněné v prostoru našich školních serverů. Nebo snad patříte k těm nadšencům, kteří se probírají horou vytvořených DUMů na různých specializovaných webových stránkách? Či dokonce procházíte internetové stránky škol, prohledáváte odkazy svých aprobací a doufáte, že narazíte na poklad, který vás uchvátí?

Proto využiji možnost, která se naskytla, a ukážu vám několik vlastních nápadů, jak probudit děti, trochu se vyřádit během hodin a oživit zaběhnuté výklady. Přiznám se hned na začátku, že i když jsou aplikace pro interaktivní tabuli a podobné vymoženosti velmi zajímavé, dávám přednost úplně obyčejným běžným programům. Není nic horšího, než když věnujete několik hodin přípravě, vytvoříte bezvadnou věc, kterou ovšem můžete využít pouze v omezeném počtu učeben. Nejčastěji je jedna na škole a tam se zrovna chystá i kolega. Tak proto pracuji s kancelářskými programy a většinou vytvořím velmi podobný výstup jako z aplikace, ve které se vyznám pouze orientačně.

Naprosto jednoduše lze třeba vytvořit zakrytý obrázek. Ten, který po správné odpovědi na otázku postupně odkrývám, a žáci poznávají maskovaný organismus. Stačí k tomu obyčejný MS Word. Postup je jednoduchý: vybraný obrázek stačí vložit na plochu a přizpůsobit velikost. Poté se pomocí kresby na spodní liště vytvoří automatickým tvarem obdélník (může být samozřejmě i čtverec, to záleží na odhadu a šikovnosti). Ten lze libovolně nakopírovat a rozmístit přes obrázek. Číslo lze na obdélník vložit jako textové pole. A je hotovo. Odkrývání je velmi jednoduché: označením libovolného čtverce a vymazáním. Nebo jej můžete odsunout na hromádku mimo obrázek. Jediné úskalí, které tento postup obnáší, je nutnost neukládat po odkrytí změny a nebo mít raději původní verzi v záloze. Jinak se čtverečkuje od začátku. Až budete tvořit třetí podobný obrázek, zjistíte, že je to otázka práce na půl hodinky (včetně otázek).

Máte postaráno o program na celou hodinu. Krásně zopakujete a ještě se děti pobaví.

Další zajímavé oživení hodin je možné vytvořit s pomocí aplikace Google Docs a velmi podobně fungují i programy OpenOffice/LibreOffice. Poměrně úspěšný vstup do hodiny (z pohledu aktivizace i největších otravů) se mi povedlo poskládat s využitím aplikace Nákres (Google Docs) resp. Kresba (OpenOffice). Jde o rozkouskovaný obrázek, který děti skládají dohromady – například tělo hmyzu. Tady si navíc žáci musí vyhrát s kopírováním a určením přesného počtu končetin a křídel. Podobný obrázek mám připravený i pro další témata – např. stavba mikroskopu, kdy díky využití výhradně automatických tvarů je postup přípravy velmi jednoduchý. Alternetivou je pomíchání částí organismů a následné přeskládání, rozdělování útvarů do určitých struktur (např. orgánů k jednotlivým soustavám nebo organel do buněk) apod. Opět je třeba, v případě OpenOffice, myslet na neukládání nové nebo zálohování původní verze. V případě Google Docs je možné se kdykoliv vrátit k určité verzi připraveného schématu.

Původní verze – tělo hmyzu

Tělo hmyzu po složení

Bohužel tento postup není možné použít v programu MS Malování. V této aplikaci se části skládačky totiž nechovají jako jednotlivé libovolně přemístitelné díly, ale jako celistvá nerozlišitelná kresba.

Nakonec bych chtěla zdůraznit, že nemůžete počítat s tím, že vše půjde hned, jednoduše a vlastně samo. I tyto běžně používané programy potřebují trochu praxe. Vím, že biologové jsou neuvěřitelně šikovní (a v pedagogické praxi samozřejmě nejenom oni) a mohu jenom doufat, že své pokusy nepřerušíte po prvním neúspěchu nebo zádrhelu. Já jsem toho zářným příkladem. Teprve při psaní tohoto článku jsem zjistila, že je neuvěřitelně jednoduché uložit obrázky z aplikace Google Docs a použít je v jiném programu. A to prosím po třech letech běžného používání a prosazování těchto aplikací nejenom mezi kolegy, ale i mezi studenty. Dosud jsem postupovala systémem cesta Karlovy Vary – Praha s přestupem v Ostravě.

Autorka: Kateřina Ledvinová