V tomto článku bych učitelům češtiny chtěla nabídnout zajímavý způsob výuky, který vede k rozvoji čtenářské gramotnosti, ale zároveň splňuje požadavky na mezipředmětové vztahy a ještě se v něm uplatňuje kooperativní učení. Také poskytne prostor pro individuální práci žáka, učitel získá výstup pro klasifikaci a ještě si  při hodině „odpočine.“ Tato kouzelná metoda se jmenuje LITERÁRNÍ KROUŽKY.

Příprava učitele

Příprava na vyučovací jednotku, na rozdíl od přímé výuky, je nejnáročnější. Ale na základě mých zkušeností se vyplatí. V čem tedy spočívá metoda „Literární kroužky“? Jedná se o práci s beletristickým textem, který žáci sami čtou a posléze rozebírají. Je nutné vybrat text časově méně náročný, aby ho žáci mohli během 15 minut přečíst – tedy povídku. Nabízí se škála možností povídek známých autorů, jako např. J. Nerudy, K. Poláčka, K. Čapka. Každopádně to musí být nosný text, ze kterého lze vytěžit přesahy do dalších oborů. Já jsem zvolila  Čapkovu povídku Básník.

Uplatnění metody literárních kroužků vyžaduje rozdělení žáků do skupin (např. pětičlenných), v nichž každý žák bude mít stanovenu svou roli. Popis rolí je nutné předem připravit. Příručky kurzu Čtením a psaním ke kritickému myšlení předpokládají povinné role: spojovatel, vedoucí diskuse, jazykovědec. Další může učitel určit sám podle obsahu textu. Zvolila jsem následující role:

• Vedoucí diskuse – moderuje celou diskusi, připraví si několik otázek do diskuse, které povedou k pochopení textu, vyzývá členy skupiny k prezentování své práce, hlídá vymezený čas, pořizuje záznam z diskuse, má závěrečné slovo za celou skupinu a vyzdvihne nejlepší diskusní příspěvek ve skupině.
• Spojovatel – hledá souvislosti s jinými texty téhož autora i jiných autorů, s dobou, společností. Při sdílení se ve skupině se nejprve zeptá spolužáků, jaké souvislosti vidí oni, pak se teprve vyjádří k tomu, co objevil sám.
• Jazykovědec – všímá si autorova jazyka, jak souvisí s dobou a prostředím, hledá zajímavé výrazy, hodnotí promluvy postav. Dokazuje svá tvrzení na konkrétním příkladech.
• Redaktor komerční televize – připraví krátkou reportáž do televizních zpráv o případu.
• Psycholog – podá vysvětlení případu z odborného hlediska, své závěry řekne, až proběhne diskuse ve skupině, zda je klíčová situace z psychologického hlediska reálná.

Připravila jsem dále už jen texty povídky pro každého žáka a dopředu rozdělila třídu na skupiny.

Průběh

Tato aktivita vyžaduje dvě spojené vyučovací hodiny. Žáci si ve skupině rozdělili role. V této fázi hodiny jsem ještě „pracovala“, tedy vysvětlovala, co se od každé role očekává. Žáci zvolili svého vedoucího diskuse a ten již organizoval činnost své skupiny. Následovalo tiché čtení povídky. Z fotografie vyplývá, že ve třídě je ticho a učitel již „odpočívá“.

Literární kroužek – žáci pracují

 Po přečtení probíhala vlastní práce. Vedoucí diskuse se ještě ujistil připravenými otázkami, že všichni porozuměli textu, a žáci pracovali na svých úkolech, které vyplynuly z jednotlivých rolí ( přibližně 10 min). Učitel jen naslouchá a sleduje práci, tedy zpola „odpočívá“.

Následuje diskuse ve skupinách. Vedoucí umožní každému krátkou prezentaci jeho práce, zhodnotí ji a řídí následnou diskusi k jednotlivým výstupům. Na závěr během tří minut veřejně před ostatními skupinami vyhodnotí práci celé skupiny a nechá promluvit  žáka s nejzajímavějším příspěvkem. Takto se prezentují všechny skupiny. Učitel sleduje, usměrňuje jednotlivé výstupy a „odpočívá“. Na konci zhodnotí práci všech.

Literární kroužek – žáci hodnotí

Závěrečná část  se již týká individuální práce žáků. Metodou volného psaní mají za úkol vybrat si jednu postavu z povídky a v ich-formě napsat osobní dopis kamarádovi o tom, jaké pocity v nich vyvolal případ z povídky. Volné psaní by mělo být v časovém limitu 2-4 minut. Po tuto dobu učitel opět „odpočívá“. Nenuťme žáky své práce číst nahlas, ale pochvalme odvážlivce. Ze své zkušenosti vím, že se většina ráda pochlubí.

Příklad jedné práce:

Této aktivity jsem využila k zadání úvahového textu na téma: „Jak vnímá pravdu umělec?“. Žáci zpracovávali úvahu doma, podmínkou bylo využít informací z oblasti psychologie, výtvarného umění apod. Žáci vytvořili zajímavé úvahy, jejich oprava byla náročná. Takže v této závěrečné fázi učitel „neodpočívá“.

Reflexe

V tomto článku jsem samozřejmě nechtěla zlehčovat úlohu učitele. Metoda Literární kroužky je ve své podstatě velmi náročná, ale zároveň nesmírně užitečná. Lze ji s úspěchem použít na všech stupních a typech škol. Vždy je třeba najít vhodný text vzhledem k věku a úrovni žáků a správně zvolit role ve skupině. Pro žáky je tato práce neobvyklá, nová, a proto zajímavá. Určitě přispívá k rozšíření zájmu o literaturu a rozvíjí kritické čtení a myšlení. Podporuje kooperativní učení. Celkově práce učitele s touto metodou je ve skutečnosti náročnější než při běžné výuce, nicméně jsem nejen „odpočívala“, ale i fotografovala.

Autorka: Ilona Baarová