Metoda ověřování počítačové gramotnosti dle programu ECDL Core je založena na praktických testech prováděných s využitím běžné výpočetní techniky a v reálném programovém prostředí.
ECDL – European Computer Driving Licence je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje celou škálu vzdělávacích a certifikačních programů, z nichž pro základní školy je použitelný program ECDL Core (počítačová, resp. digitální gramotnost a digitální kvalifikace). Koncept ECDL mimo jiné mezinárodně definuje obsah pojmu „Počítačová (digitální) gramotnost“ a určuje metodu, jakou je počítačová gramotnost ověřována. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající ECDL Certifikáty, které mají mezinárodní platnost.
Metoda ověřování počítačové gramotnosti dle programu ECDL Core je založena na praktických testech prováděných s využitím běžné výpočetní techniky a v reálném programovém prostředí. Pomocí těchto testů se zjišťuje, zda je libovolná osoba schopna používat běžné informační a komunikační technologie alespoň na takové úrovni, která odpovídá mezinárodním požadavkům uvedeným v tzv. ECDL Sylabech. Ověřování počítačové gramotnosti dle konceptu ECDL je mezinárodně uznávané, celosvětově procesně standardizované, objektivní a nezávislé na výpočetní technice a programovém prostředí, na kterém jsou testy prováděny. V celém světě využívá jednotné a pravidelně aktualizované databáze testovacích otázek a úkolů. Ověřování počítačové gramotnosti dle konceptu ECDL mohou provádět pouze akreditovaná testovací střediska a za tímto účelem odborně připravení testeři akreditovaní dle mezinárodních pravidel. (www.ecdl.cz)
Tolik tedy k teorii. V rámci školství karlovarského kraje program ECDL není ničím neznámým. Na řadě krajských středních škol existuje možnost získat v průběhu studia výše uvedené mezinárodní certifikáty. Situace na základních školách je však zcela odlišná (momentálně asi 10 ZŠ v rámci celé ČR). Když jsem před lety koncipoval výuku pro třídu s rozšířenou výukou informatiky na naší škole, snažil jsem se najít určité „mantinely“ a „osnovy“, kterými by se výuka řídila. Vzhledem k doposud značné roztříštěnosti a volnosti definice standardů výuky informatiky byla nakonec volba programů ECDL a jeho obsah jednoznačným logickým závěrem.
V současnosti je pro získání certifikátu ECDL Start nutné zvládnout úspěšně testy čtyř z deseti možných modulů, pro ECDL Core pak test sedmi z deseti možných modulů (základní pojmy ICT, používání PC a správa souborů, zpracování textů, tabulkový procesor, použití databází, prezentace, práce s internetem a komunikace, úpravy digitálních fotografií a základy počítačové grafiky, tvorba webových stránek a publikace na internetu, bezpečnost při využívání ICT). Na první pohled je tedy zřejmé, že řada témat je zvládnutelná již žáky na základních školách. Tuto tezi pak potvrzuje bližší seznámení s rozsahem požadovaných ICT dovedností a znalostí v rámci sylabu (osnov) ECDL.
Výhodou průběžného testování ECDL je pak především cílená příprava před samotnými testy, jejichž termín lze ve spolupráci s akreditovaným testovacím střediskem volit zcela optimálně a není nutné se přizpůsobovat centrálním termínům testování (např. SCIO).
Pro zapojení školy do programu ECDL je nutné ovšem ve školách připravit a splnit celou řadu nutných podmínek. Po organizační stránce se jedná především o získání akreditované testovací místnosti (zajistit vlastní nebo využívat jinou na některé škole v daném městě – např. v Chebu na gymnáziu). Obsahově je pak nutné zvolit softwarovou bázi – komerční Microsoft Office nebo nekomerční např. LibreOffice a tomu pak přizpůsobit výuku informatiky na škole.
Největším kamenem úrazu se stává především poslední požadavek. Bohužel je výuka informatiky na většině základních škol v pozici trpěných a ne zcela uznávaných „Popelek“. Pro úspěšné získání certifikátu ECDL Start je nutné zajistit minimální dotaci 6 hodin v průběhu 3 let. Pro získání certifikátu ECDL Core by pak měla být hodinová dotace ještě vyšší (ideálně 8 hodin během 3 let). Jistou nepříjemností je pak také finanční nákladnost účasti v projektu (studijní index 700 Kč a každý jednotlivý test cca 250 Kč). Dalším předpokladem je samozřejmě přítomnost odborného vyučujícího, který bude schopen výuku připravit tak, aby směřovala k úspěšnému cíli.
Praktické zkušenosti, které jsem získal spoluprací s testovacím střediskem při OA a Gymnáziu v Mariánských Lázních mi však potvrdily, že zapojení do programu ECDL by nemuselo být při troše snahy až tak velkým problémem. Na naší škole probíhá testování ECDL již od roku 2009 a od jeho zahájení získalo certifikát ECDL Start 100 % našich žáků zapojených do programu ECDL (zhruba 40 % ročníku) a cca 90 % z nich pak bylo schopných dosáhnout i na certifikát ECDL Core. Celková dlouhodobá úspěšnost testování ECDL je pak na 85 % a je plně srovnatelná s úspěšností studentů středních škol. Žáci naší třídy s rozšířenou výukou informatiky pak opouštějí naší školu nadstandardně vybaveni ICT kompetencemi.
Závěrem se pak naskýtá otázka smyslu certifikátu ECDL. Z našeho pohledu je to především vklad pro budoucnost žáků. Certifikát jim po opuštění střední školy snad umožní zvýšit šanci prosadit se na trhu práce. Usnadní jim vstup na střední školu, protože vstupní úroveň žáků v ICT předmětech je na středních školách velmi rozmanitá, především pak žalostná. Pro mne osobně je pak nejhorší a nejnepochopitelnější, že žádná střední škola v rámci přijímacího řízení nezohledňuje a nezvýhodňuje žáky, kteří již uvedené certifikáty získali nebo na jejich získání pracují.
Celkově však musím na základě několikaletých zkušeností potvrdit, že účast naší školy a našich žáků v projektu ECDL je celkově pro školu a především žáky prospěšná.
Autor: Milan Šatra