{"id":167,"date":"2013-10-02T14:42:00","date_gmt":"2013-10-02T12:42:00","guid":{"rendered":"http:\/\/public.kvcso.cz\/?p=167"},"modified":"2020-03-29T14:44:57","modified_gmt":"2020-03-29T12:44:57","slug":"jak-zapojit-vyvoj-poznavani-vesmiru-do-vyuky","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/ucitel.kvcso.cz\/?p=167","title":{"rendered":"Jak zapojit v\u00fdvoj pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed vesm\u00edru do v\u00fduky"},"content":{"rendered":"\n<p>Zd\u00e1nliv\u011b \u00fazce specializovan\u00e9 t\u00e9ma v sob\u011b nese \u00fa\u017easn\u00e9 mo\u017enosti mezip\u0159edm\u011btov\u00fdch vztah\u016f, po nich\u017e modern\u00ed \u0161kolstv\u00ed st\u00e1le vol\u00e1 a na n\u011b\u017e se v b\u011b\u017en\u00e9m provozu st\u00e1le nedost\u00e1v\u00e1 prostoru. Nicm\u00e9n\u011b, najde-li se pot\u0159ebn\u00fd \u010das \u010di domluv\u00ed-li se kolegov\u00e9 mezi sebou (skv\u011bl\u00e9 jsou projektov\u00e9 dny), tak se nab\u00edz\u00ed hned n\u011bkolik d\u016fvod\u016f, pro\u010d vyu\u017e\u00edt pr\u00e1v\u011b toto t\u00e9ma.<\/p>\n\n\n\n<p>Krom\u011b nazna\u010den\u00fdch mezip\u0159edm\u011btov\u00fdch vztah\u016f (propojen\u00ed d\u011bjepisu s fyzikou, astronomi\u00ed, matematikou, geografi\u00ed\u2026) je fascinuj\u00edc\u00ed s\u00e1m o sob\u011b v\u00fdvoj pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed vesm\u00edru.\u00a0 Jak si na\u0161i p\u0159edci postupn\u011b dok\u00e1zali uv\u011bdomovat, \u017ee d\u011bn\u00ed kolem nich m\u00e1 n\u011bjak\u00fd \u0159\u00e1d, \u017ee Zem\u011b m\u00e1 n\u011bjak\u00fd tvar a \u017ee n\u011bkam pat\u0159\u00ed. Nebylo to jednoduch\u00e9 a cesta k pozn\u00e1n\u00ed byla dlouh\u00e1, klikat\u00e1 a slo\u017eit\u00e1. A pr\u00e1v\u011b ona slo\u017eitost s sebou nese dal\u0161\u00ed d\u016fvod, nem\u00e9n\u011b fascinuj\u00edc\u00ed. Ono pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed je prov\u00e1zeno nejenom omyly, ale t\u00e9\u017e zlobou a ob\u011b\u0165mi a my jej m\u016f\u017eeme shrnout do teze o boji za pr\u00e1vo na svobodu v\u011bdeck\u00e9ho b\u00e1d\u00e1n\u00ed a hlavn\u011b svobodn\u00e9 hl\u00e1s\u00e1n\u00ed v\u00fdsledk\u016f a teori\u00ed. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u0159\u00e1dky nab\u00edz\u00ed z\u00e1kladn\u00ed osnovu, jak uchopit toto nesm\u00edrn\u00e9 \u0161irok\u00e9 a komplexn\u00ed t\u00e9ma.<\/p>\n\n\n\n<h3 class=\"wp-block-heading\">Po\u010d\u00e1tky pozorov\u00e1n\u00ed vesm\u00edru<\/h3>\n\n\n\n<p>U\u017e prav\u011bc\u00ed lovci byli pochopiteln\u011b velice \u00fazce spojeni s p\u0159\u00edrodou, \u010di p\u0159esn\u011bji, byli jej\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed. St\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed dne a noci, &#8222;pohyb&#8220; slunce na obloze, st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch f\u00e1z\u00ed, toho v\u0161eho si v\u0161\u00edmali, v tom \u017eili a mo\u017en\u00e1 se to sna\u017eili i pochopit, vysv\u011btlit. Je\u0161t\u011b v\u00edce na vesm\u00edrn\u00fdch cyklech byli z\u00e1visl\u00ed zem\u011bd\u011blci, a tak nep\u0159ekvap\u00ed, \u017ee ona snaha o pochopen\u00ed se prom\u00edtla do m\u00fdt\u016f a n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch p\u0159edstav. Naprost\u00e1 v\u011bt\u0161ina civilizac\u00ed na r\u016fzn\u00e9m stupni v\u00fdvoje vn\u00edmala nebesk\u00e9 objekty jako bo\u017esk\u00e9 bytosti, je\u017e ovl\u00e1daly jejich \u017eivot, osudy i \u010dinnost.<\/p>\n\n\n\n<p>I vysp\u011bl\u00e9 zem\u011bd\u011blstv\u00ed starov\u011bk\u00fdch \u0159\u00ed\u0161i bylo neodmysliteln\u011b spjato s p\u0159\u00edrodn\u00edmi cykly. Kn\u011b\u017e\u00ed pe\u010dliv\u011b pozorovali jednotliv\u00e9 objekty, vedli si o nich pozn\u00e1mky a tabulky, na jejich\u017e z\u00e1klad\u011b byli schopni prov\u00e1d\u011bt v\u00fdpo\u010dty a sestavit prvn\u00ed kalend\u00e1\u0159e.<\/p>\n\n\n\n<p>Pozorov\u00e1n\u00ed star\u00fdch Babyl\u00f3\u0148an\u016f \u010di Egyp\u0165an\u016f (abychom nez\u016fst\u00e1vali jen v &#8222;na\u0161em&#8220; prostoru, tak tak\u00e9 Ind\u016f, \u010c\u00ed\u0148an\u016f nebo May\u016f) byla precizn\u00ed, dlouhodob\u00e1 a hlavn\u011b pozd\u011bji poslou\u017eila jako z\u00e1klad t\u011bm, kte\u0159\u00ed se jako prvn\u00ed sna\u017eili pochopit podstatu vesm\u00edru \u2013 \u0159eck\u00fdm filozof\u016fm.<\/p>\n\n\n\n<p>Sta\u0159\u00ed \u0158ekov\u00e9, coby zakladatel\u00e9 mnoha v\u011bdeck\u00fdch discipl\u00edn, pot\u0159ebovali ve v\u0161em nal\u00e9zt smysl. Tak, jako v\u0161echny d\u011bje spole\u010densk\u00e9 i p\u0159\u00edrodn\u00ed m\u011bly m\u00edt sv\u016fj \u0159\u00e1d, tak sv\u016fj \u0159\u00e1d m\u011bl m\u00edt i vesm\u00edr. Ot\u00e1zka zn\u011bla:&nbsp;<em>&#8222;Jak\u00fd?&#8220;<\/em>&nbsp;A oni si ji nejen dok\u00e1zali polo\u017eit, co\u017e samo o sob\u011b je nesm\u00edrn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9, ale tak\u00e9 na ni hledali odpov\u011b\u010f.<\/p>\n\n\n\n<h3 class=\"wp-block-heading\">Kosmografie v antick\u00e9m \u0158ecku<\/h3>\n\n\n\n<p>Ji\u017e v archaick\u00e9m obdob\u00ed \u0159eck\u00fdch d\u011bjin se vyvinuly dv\u011b v\u00fdznamn\u00e9 filozofick\u00e9 \u0161koly a z\u00e1rove\u0148 dv\u011b z\u00e1sadn\u00ed koncepce vn\u00edm\u00e1n\u00ed vesm\u00edru \u2013 geocentrick\u00e1 a heliocentrick\u00e1.<\/p>\n\n\n\n<p>Na po\u010d\u00e1tku t\u00e9 prvn\u00ed st\u00e1la \u0161kola v maloasijsk\u00e9m Mil\u00e9tu, je\u017e je spjata se jm\u00e9nem Th\u00e1les z&nbsp;Mil\u00e9tu, jeho\u017e sou\u010dasn\u00edk Anaximandros vytvo\u0159il z\u0159ejm\u011b prvn\u00ed kosmografick\u00fd obraz sv\u011bta, podle n\u011bho\u017e vid\u011bl universum jako dutou kouli, v jej\u00edm\u017e st\u0159edu se voln\u011b vzn\u00e1\u0161\u00ed Zem\u011b ve tvaru desky, co\u017e pozd\u011bji poopravil a p\u0159isoudil Zemi v\u00e1lcovit\u00fd tvar.<\/p>\n\n\n\n<p>Druh\u00e1 \u0161kola vznikla v jihoitalsk\u00e9m Krot\u00f3nu okolo osoby P\u00fdthagora ze&nbsp;Samu, jeho\u017e \u017e\u00e1ci sami sebe ozna\u010dovali pythagorejci. Pr\u00e1v\u011b oni jako prvn\u00ed u\u017e\u00edvali slovo kosmos ve smyslu cel\u00e9ho pohledu na sv\u011bt. Pravd\u011bpodobn\u011b jako prvn\u00ed do\u0161li k z\u00e1v\u011bru, \u017ee je Zem\u011b kulat\u00e1 a \u017ee se pohybuje po kruhov\u00e9 dr\u00e1ze. Na pythagorejce navazoval ve 3.&nbsp;stol.&nbsp;p\u0159.&nbsp;n.&nbsp;l. Aristarchos ze&nbsp;Samu, jen\u017e jako prvn\u00ed vypracoval heliocentrick\u00fd obraz sv\u011bta, za n\u011bj\u017e mu v\u0161ak hrozila \u017ealoba za bezbo\u017enost.<\/p>\n\n\n\n<p>To u\u017e toti\u017e zcela p\u0159evl\u00e1dl Aristotel\u016fv geocentrick\u00fd model, kter\u00fd p\u0159esn\u011b odpov\u00eddal antick\u00e9mu pojet\u00ed dokonalosti \u2013 kulat\u00e1 Zem\u011b st\u00e1la nehybn\u011b ve st\u0159edu dokonale kulat\u00e9ho kosmu a kolem n\u00ed se v dokonal\u00fdch kruhov\u00fdch drah\u00e1ch pohybovaly ostatn\u00ed planety, v\u010detn\u011b Slunce. Aristotelova logika se zd\u00e1la neot\u0159esiteln\u00e1, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e ji matematicky podpo\u0159il Klaudios Ptolemaios.<\/p>\n\n\n\n<h3 class=\"wp-block-heading\">Vznik modern\u00ed kosmografie<\/h3>\n\n\n\n<p>Chaos ran\u00e9ho evropsk\u00e9ho st\u0159edov\u011bku mimo jin\u00e9 p\u0159inesl hlubok\u00fd \u00fapadek vzd\u011blanosti. Antickou v\u011bdu na\u0161t\u011bst\u00ed z \u010d\u00e1sti zachr\u00e1nili Arabov\u00e9 a d\u00edky nim se s n\u00ed pozd\u011bji sezn\u00e1mili k\u0159es\u0165an\u0161t\u00ed u\u010denci, kte\u0159\u00ed z\u00e1hy p\u0159ijali Aristotel\u016fv a Ptolemai\u016fv geocentrick\u00fd model jako jedno ze z\u00e1kladn\u00edch u\u010den\u00ed c\u00edrkve, o n\u011bm\u017e se nepochybuje.<\/p>\n\n\n\n<p>A\u017e v 16.&nbsp;stolet\u00ed toto dogmatick\u00e9 pojet\u00ed vn\u00edm\u00e1n\u00ed vesm\u00edru zpochybnil Mikul\u00e1\u0161 Kopern\u00edk, kter\u00fd Zemi rozpohyboval a hlavn\u011b j\u00ed sebral jej\u00ed centr\u00e1ln\u00ed. Jeho heliocentrick\u00fd model vyvolal pochopiteln\u011b bou\u0159liv\u00e9 reakce. V roce 1616 bylo Kopern\u00edkovo d\u00edlo c\u00edrkv\u00ed d\u00e1no na index zak\u00e1zan\u00fdch knih a zast\u00e1nci heliocentrick\u00e9 teorie se vystavovali nebezpe\u010d\u00ed pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed. Osudy Giordana Bruna \u010di Galilea Galilei mluv\u00ed za v\u0161e.<\/p>\n\n\n\n<p>I tak se na\u0161li Kopern\u00edkovi zast\u00e1nci a pokra\u010dovatel\u00e9, kte\u0159\u00ed dok\u00e1zali, \u017ee jeho teorie je spr\u00e1vn\u00e1 i p\u0159esto, \u017ee v n\u011b\u010dem se Kopern\u00edk m\u00fdlil. Nebyl je\u0161t\u011b schopen opustit dokonal\u00fd kruhov\u00fd pohyb. To dok\u00e1zal a\u017e Johannes Kepler, jen\u017e ve sv\u00e9m prvn\u00edm z\u00e1kon\u011b, vydan\u00e9m roku 1609 v Praze, stanovil, \u017ee:&nbsp;<em>&#8222;Dr\u00e1hy planet jsou m\u00e1lo v\u00fdst\u0159edn\u00e9 elipsy, v jejich\u017e spole\u010dn\u00e9m ohnisku stoj\u00ed Slunce.&#8220;<\/em><\/p>\n\n\n\n<p>Na jednu ot\u00e1zku v\u0161ak Kepler, i kdy\u017e byl prvn\u00ed, kdo si ji dok\u00e1zal polo\u017eit, odpov\u011b\u010f nenalezl. Tu\u0161il sice, \u017ee Slunce bude p\u0159\u00ed\u010dinou pohybu planet, ale nedok\u00e1zal \u0159\u00edci, pro\u010d tomu tak je. Toto objasnil a\u017e v roce 1666 anglick\u00fd matematik, fyzik a astronom Isaac Newton, kdy\u017e definoval sv\u016fj gravita\u010dn\u00ed z\u00e1kon. V\u011bda se za\u010dala vyma\u0148ovat ze zajet\u00ed dogmat.<\/p>\n\n\n\n<h4 class=\"wp-block-heading\">Doporu\u010den\u00e1 literatura:<\/h4>\n\n\n\n<ul class=\"wp-block-list\"><li>J\u00c1CHIM, Franti\u0161ek: Jak vid\u011bli vesm\u00edr. Rubico, Olomouc 2003. ISBN 80-85839-48-2.<\/li><li>KRAUS, Ivo: Fyzika od Thal\u00e9ta k Newtonovi. Academia, Praha 2007. ISBN 978-80-200-1540-2.<\/li><li>Kronika techniky. Fortuna Print, Praha 1993.<\/li><li>ROZHO\u0147, Vladim\u00edr: \u201eA p\u0159ece se to\u010d\u00ed!\u201c aneb Jak se utv\u00e1\u0159el obraz vesm\u00edru.<\/li><li>In: Jana Kohnov\u00e1 a Barbora Holubov\u00e1 (eds.): Sborn\u00edk p\u0159edn\u00e1\u0161ek XXV. Letn\u00ed \u0161koly historie. Univerzita Karlova v Praze 2013, ISBN 978-80-7290-633-8, s. 83 \u2013 96.<\/li><li>\u0160TOLL, Ivan: D\u011bjiny fyziky. Prometheus, Praha 2009. ISBN 978-80-7196-375-2.<\/li><li>VHITE, Michael: Antikrist Galileo. Aademia, Praha 2011. ISBN 978-80-200-1899-1.<\/li><li>Internetov\u00e9 str\u00e1nky: http:\/\/converter.cz\/fyzici\/<\/li><\/ul>\n\n\n\n<p><strong>Autor: Vladim\u00edr Rozhon<\/strong> <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Zd\u00e1nliv\u011b \u00fazce specializovan\u00e9 t\u00e9ma v sob\u011b nese \u00fa\u017easn\u00e9 mo\u017enosti mezip\u0159edm\u011btov\u00fdch vztah\u016f, po nich\u017e modern\u00ed \u0161kolstv\u00ed st\u00e1le vol\u00e1 a na n\u011b\u017e se v b\u011b\u017en\u00e9m provozu st\u00e1le nedost\u00e1v\u00e1 prostoru. Nicm\u00e9n\u011b, najde-li se pot\u0159ebn\u00fd \u010das \u010di domluv\u00ed-li se kolegov\u00e9 mezi sebou (skv\u011bl\u00e9 jsou projektov\u00e9 dny), tak se nab\u00edz\u00ed hned n\u011bkolik d\u016fvod\u016f, pro\u010d vyu\u017e\u00edt pr\u00e1v\u011b toto t\u00e9ma. Krom\u011b nazna\u010den\u00fdch&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[8,9],"tags":[55,44,62],"class_list":["post-167","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sekce-prirodovedna","category-sekce-spolecenskovedni","tag-dejepis","tag-fyzika","tag-vesmir"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/ucitel.kvcso.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/167","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/ucitel.kvcso.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/ucitel.kvcso.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ucitel.kvcso.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/ucitel.kvcso.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=167"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/ucitel.kvcso.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/167\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":168,"href":"https:\/\/ucitel.kvcso.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/167\/revisions\/168"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/ucitel.kvcso.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=167"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/ucitel.kvcso.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=167"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/ucitel.kvcso.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=167"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}